Pamatujete se na film s Jiřím Sovákem „Marečku, podejte mi pero“? Objeví se v něm zmínka o logaritmickém pravítku a logaritmických tabulkách. Logaritmy byly zřejmě pro tvůrce scénáře tohoto filmu něčím zajímavé a zřejmě jimi vyjadřovali typické strojírenské prvky, jimiž se zabývali studenti středních průmyslových škol. My bychom k této dnes již poměrně úsměvné záležitosti zkoušení u tabule Jiřího Sováka s výpočtem logaritmů mohli připojit i posuvné měřítko. Toto je totiž také jeden ze symbolů a typických pomůcek strojařů, kteří se bez něj v podstatě neobejdou. Nenajde se snad jediný strojní inženýr či absolvent středních škol, který by s posuvným měřidlem nepřišel do styku.
Digitální nebo analogové – v současné době se měření s tímto měřidlem již může odehrávat velice snadno, protože přesnou číselnou hodnotu vám zobrazí digitální číselník. Ten je naprosto spolehlivý a je to něco, jako práce na kalkulačce, ta se také nikdy v běžném režimu posuvného měřidla digitálního nemůže zmýlit. V minulosti však žádné digitální měřidlo neexistovalo a lidé byli nuceni hodnotu odečítat pouze svým zrakem, přesně podle zákrytu jednotlivých rysek, odpovídajících dané měřené hodnotě.
V některých domácnostech a strojírenských provozech se posuvné měřítko stále vyskytuje v analogové podobě, a tak se vyplatí naučit se pracovat i s tím. S posuvným měřidlem lze měřit délkové rozměry předmětů či obrobků jak vnější, tak i vnitřní. Pro měření vnitřních rozměrů (otvorů, rýh, zářezů apod.) slouží dva horní trny.
Posuvná měřidla versus mikrometry – zatímco posuvné měřidlo je schopné zaznamenat desetiny až setiny milimetru, mikrometr již pracuje s přesností na tisíciny milimetru. Podle toho se také odvíjí typ strojírenské výroby či údržby, a projeví se to i na ceně samotných měřidel, kde, jak již zjevně tušíte, je mikrometr mnohem dražší, než posuvné měřítko.
